Frézování je druh opracování materiálu obráběním a je spolu se soustružením nejrozšířenějším strojírenským procesem.
Frézy z nástrojové (rychlořezné oceli) – nástrojová rychlořezná ocel je materiál, s nímž má strojírenský obor velmi dlouhé zkušenosti. Zhotovují se z ní soustružnické nože a další obráběcí nástroje, mezi nimiž nemohou chybět ani frézy. Bez frézování se strojírenská výroba neobejde a tento způsob obrábění je běžný, jak ve výrobě velkosériové, tak i kusové, tento proces je běžnou součástí údržbářských prací, zámečnictví i amatérských prací, známých pod názvem „kutilství“. S nástroji z rychlořezné oceli můžete obrábět ocel, slitiny hliníku (dural) a mědi (mosazi a bronzy) a některé nekovové materiály, např. dřevo.
Frézy z tvrdokovu – dáte-li přednost válcové fréze z tvrdokovu, půjde o velmi speciální nástroj, s břity, které nejsou vyrobeny z nástrojové oceli, ale např. z karbidu wolframu. O karbidech je známo, že odolávají značnému tření při obrábění i extrémně tvrdých ploch obrobků, zhotovených např. z kalené oceli, tvrdé vypalované keramiky, niklových a titanových slitin nebo velmi tvrdého dřeva. S válcovými čelními frézami docílíte požadovaných výsledků tam, kde by vás jiné typy nástrojů zklamaly.
Frézování dřeva a dalších materiálů – i truhláři a obecně dřevovýroba vyžaduje některé pracovní postupy, kde se uplatní frézy. Obvykle se tu využívají frézy z nástrojové oceli, s nimiž lze zhotovit průběžné i uzavřené drážky v dřevěném masivu, ale i v deskách OSB, DTD, MDF a dalších materiálech, jako jsou dřevěné lepené překližky, akrylátové pryskyřice či umělý kámen. Vývojáři a výrobci obráběcích nástrojů musí dnes zkrátka počítat s tím, že se neobrábí jen ocel a další kovy, ale i různé plastické hmoty, s nimiž lidstvo běžně nepřicházelo do styku ještě před pár desítkami let.