S příchodem počítačů, internetu a e-knih se začalo spekulovat o tom, zda není kniha mrtvým médiem. Zda se neblíží její konec a společně s ním i konec knihoven. Zlí jazykové si ještě zhruba před třemi desítkami let byli tímto naprosto jistí. Jak ale současnost ukazuje, byli na velké omylu.
Kniha (a s ní knihovna) nezemře. Není to možné. Stále existují části světa, kde kniha je nejlevnějším způsobem, jak trávit čas.
A naopak místa bohatá, kde je čas trávený na internetu naprosto běžný, se ke knize začínají ve velké vracet. Dá se říct, že Česká republika je knižním rájem. A je to dobře.
Produkce vydávaných knih u nás, jak českých, tak překladových, stále roste. Náklad sice stále nedosahuje toho dotovaného socialistického, ale pestrost titulů, které vycházejí se zvětšuje rok od roku. Vznikají nejrůznější malá nakladatelství a nemizí. Většina se jich udrží a získá svou fanouškovskou základnu, která je sice menší než u těch tahounů knižního trhu, ale stále je dostatečně velká, aby nakladatelství uživila.
Panuje názor, že děti nečtou, že mladí nečtou, že snad čtou pouze lidé v důchodu a ti mladší jen sedí u počítačů. Není tomu tak. Internet nezpůsobil to, že by lidé nečetli. Lidé, které číst chtějí, čtou i když mají přístup k internetu. Lidé, kteří číst nechtějí by nečetli, ani kdyby internet neexistoval. Naopak. Kniha se stává v poslední době poměrně módní záležitostí a začíná se objevovat i u lidí, kteří by ještě před nedávnem nevzali knihu do ruky. Často se u takových to lidí objevují módní knihy, jako je například moderní poezie.
Tato módnost však stále znamená jediné. Kniha nezemře. Kniha žije. A žít bude dále. A naopak. V dnešní době se jí daří čím dál lépe, a právě ti mladí, kteří jsou nařkáváni, že nečtou, ti ji zachraňují. Stačí se podívat na sociální sítě. Sociální sítě totiž neberou knihám čtenáře. Naopak knihám prospívají a sdružují skupiny lidí, kteří si předávají na dobré čtení tipy. Jediné, co se mění jsou žánry a konkrétní knihy, které se aktuálně čtou. Kniha je mrtvá, ať žije kniha!